| Nové galerie |
 |
| Sponzoring |
|
Líbí se Ti tento web? Zasponzoruj nás libovolnou částkou!
|
| Doporučujeme |
 |
| About us |
|
Web provozuje společenství Z-net FIMPRESS Iniciativa jako nadšenecké internetové sdružení. Datové zdroje - fotografie, získáváme prostřednictvím darů, nebo sdílením ze sociálních sítí na základě otevřené licence -Creative Commons-.
|
|
Slečna nenápadná
Jmenuji se, Honza, přátelé mi říkaji, Johneten,
budu vám vyprávět jednu letní příhodu, která se mi stala loňského roku. Vždy když na ní vzpomínám má ta vzpomínka nezaměnitelnou vůni. Chodím jako internetový a PC fanda do studovny místní knihovny a znám už asi všechny místní knihovnice. Jednou, když jsem znovu šel na internet se na mě usmála jedna cikánka. Hezká malá romka. Byla taková světlejší jakoby měla jednoho rodiče bílého, ale těžko říci. Později jsem se dozvěděl, že žije v zástupné rodině a má jiný status než ostatní holky.
Pár krát jsem na ní v knihovně narazil a viděl jsem ji tady s velkými bílými sluchátkami. Byla to značka moderní, jaká už si nepamatuji. Ale narozdíl od svých romských spolukamarádek Julča nebyla tak vyzývá s ohnistým temperamentem a trochu agresivní než jsou i jiné romské slečny. Měl malý drobný úsměv a pár krát se na mě nezúčastněně usmála. Nedalo mi to a jelikož já si s každou sukní velice rád poklábosím a jak by řekl klasik žen a dívek se neštítím jednoho dne, když si Julča sedla na vysoké knihovnické schody v prvním patře přisedl jsem si k ní.
Už jsi ani nepamatuju přesný průběh rozhovoru, ale vím, že jsme si povykládali o všem možném. O tom, co dělá, co jí baví o její rodině a nějak tak jsem pustil tu svojí polodrzou formulku o sexu. Já mám jinou metodu. Jiní kluci nechápou mojí tématiku. Někteří si myslí, že jsem trochu opruz a drzý, jiní mi trochu závidí. Ale já uprostřed rozhovoru načrtnu vždycky sex. Zeptám se na kluky, na to jaké má holka zkušenosti a buďto se začne stydět, nebo se urazí a zdrhne. Jindy mě odpálkuje. Ale pak je určité malé procento holek, které se chytí.
Znám tuhle tu skupinu. Poláci říkají, že to jsou děvčata, které mají "kurvíky v očích". Nebo jindy, že prostě poznají moje chlípné oči a najdou v nich i ty své. A u tehle te Julčy, hovorově jsme ji říkali Jolanta, se tohle povedlo. Julča byla jiná už od začátku mi byla sympatická. Byla tichá, někdo by řekl až zakřiknutá, ale já jsem si to nemyslel. Julča byla spíše taková vyvážená tak akorát. Roztomilý introvert, ze kterého bylo všechno třeba tahat. Ale cítíl jsem, že to bude ten typ: Tichá voda břehy mele. A nezmýlil jsem se.
Nu i stalo se. Odešli jsme z knihovny a pár minut před tím jsme se domluvili, že bude sex. Já jsem už delší dobu neměl žádnou holku a od ní jsem zjistil, že má taky chuť. Jak se mi to povedlo, to si nechám prosebe, protože každý šefckuhař má v šuplíku nějaké své koření, o kterém nikomu nemluví. A tak jsem krok v krok cupitali s Julčou ven a hledali jsme místo, kde bychom chvilku pobyli. Zatahala mě za rukav a šeptla mi, že se trochu bojí. Ať si seženu nějakou gumku. Co bych pro děvče naudělal. Já jsem taky nikdy nebyl tak nezodpovědný a tak to vyřešila nejblížší drogerie.
Ona na mě počkala venku a já jsem koupil rychle balení kondomu o 3 kusech a pokračovali jsme v procházce.
Hledali jsme po celém městě a nakonec nás napadlo takové zajímavé místo. U nás v městě je v historické části taková hezké čajovna. Zezadu budovy je téměř oddělené WC od podniku samého. Naštěstí bylo otevřené. A vida měli jsme hned místo. WC je malé, ale má takovou předsíňku a vstup do budovy je jakoby za takovou určitou hrazdou. Kovoou brankou, která jde přivřít. A tak kdyby někdo procházel určitě bychom to slyšli.
K WC byly ještě dvojí dveře takže to bylo jištěno. Julča se cukala nejdříve, že ne, ale pak, že zase jo. Bylo vidět, že má chuť, ale že ji něco nesedí.
No a tak jsem se zavřeli na tom historickém záchodku. Prostředí bylo kupodivu docela slušné udržované a ani to moc nepřipomínalo klasický záchod. Tak jsem čekla na Julču a ona si pomalu stáhnula svoje tepláčka. Byla to malá holka o takové děcké výšce. Bál jsem se, že když to je romka, že jak v sexu, tak v hygieně bude problém. Ale k mému překvapení, Jolanta hezky voněla. Po nějakém prášku, nebo aviváži. Parfém to asi nebyl, ale prostě voněla. A tak moje svršky byly dole taky rychlostí blesku. Nikdo mi nemusel dávat povel a já i se svým krasavcem jsme stáli v pozoru. Pak si Julča svlékla i vršek nějakou mikinu. Bylo vidět, že jak pod tepláky, tak pod mikinou nic nemá. A holka chodila prostě po světě na ostro.
Tak jsem ji v průběhu opatrně vyzpovídal jestli by si nechtěla pokouřit. Ona mi řekla, že ne, že by se ji asi udělalo špatně, nebo tak něco. No tak jsem nenaléhal. Opřela se o zídku, kde byl záchod a tak trochu si přisedla na WC. já jsem se mírně přikrčil a šoupnul jsem ji do její kundičky svého krasavce. Nejdříve pomalu a pak rychleji. Ona byla lehce zpocená a tak to dobře klouzalo. Už v prvních sekundách jsem byl jako v sedmém nebi. Ještě jsem se ani neblížil k orgasmu a byl jsem totálně spokojený. Ten pocit byl úžasný. Její štěrbinka byla malá. Nebyla to žádná vyvinutá samice a prsa měla asi jedničky. Byla vcelku plochá a tak by se za ty její cuclíky nešlo ani opřít při souloži. Ale i tak to bylo perfektní.
Kundičku měla vyholenou a velice hladkou. Bylo vidět, že o sebe dbá a byla vlhká, jemná, klouzala a voněla. Prostě děcká prdélka. A to, že byla mírně snědá a měla ten svůj drobný úsměv i v čase aktu, to všechno dokreslovalo určitý exotický zážitek. Na tváři vypadala spokojeně, ale byla pořád taková jakoby napůl vyděšená a napůl rozněžnělá blahem. Jak už jsem se blížil k vrcholu, tak mi pomohla rukou a na to, že říkala, že v sexu moc zkušeností nemá se ji povedlo všechno na jedničku.
Pak jsem ji doprovodil domů, protože bydlela nedaleko od knihovny. Vypadá to, že nikdo si nás nevšimnul a že nám takhle uběhlo příjemně ztrávené odpoledne asi v traktu dvou až tří hodin. Další den jsem se setkali v knihovně znovu a jenom povykládali, protože ona muse rychle pak někam odejít a svěřila se mi, že z toho nemohla vůbec ani spát. Neváhal jsem a přišel jsem to povědět svému kámošovi hned ten následující den a on z mého vyprávěni měl tzv. dost.
A tak skončil jednodenní příběh. Zážitek, který pro mě dodnes má nezapomenutelnou vůni. ;-)
|
|
|
